Dnes je Mezinárodní den biologické rozmanitosti…
Mezinárodní den biologické rozmanitosti je každoročně vyhlašován na 22. května. Hlavní město Praha dlouhodobě aktivně přistupuje ve svých lesních porostech k podpoře druhové diverzity. Zejména při obnově porostů jsou nové výsadby přizpůsobovány stanovištním podmínkám, nepůvodní a stanovištně nevhodné smrkové a akátové porosty jsou postupně nahrazovány druhově pestrými smíšenými porosty.
„Termín biologická rozmanitost označuje různorodost organismů a jejich prostředí. Jedná se o různorodost života ve všech formách, úrovních a kombinacích Přestože většině obyvatel připadají termíny, jakými jsou biodiverzita či rozmanitost nezajímavé a od jejich života odtažité, i laik vidí a vnímá rozdíly v druhové pestrosti flory i fauny v různých částech přírody ve svém okolí.“ uvedl Petr Štěpánek, radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.
Asi nejviditelnější rozdíly lze zaznamenat v různých typech lesních společenstev. Zásadně odlišné jsou monokultury smrku v pražských lesích od v těsné blízkosti se vyskytujících druhově odpovídajících porostů smíšených s převahou dubu. Přestože se v případě smrčiny jedná o stále zelený les a délka jeho vegetační sezóny je tak výrazně delší než u lesů listnatých, druhová rozmanitost je ve všech oblastech vyšší právě u listnatých porostů. Díky trvalému (celoročnímu) zastínění v zapojené smrčině de facto neexistuje keřové patro a bylinné patro je extrémně zredukované. Ve smrčině tak „chybí“ celá řada bezobratlých, kteří jsou vázaní právě na byliny či keře. Ve smrčině se díky tomu také nevyskytují druhy ptáků hnízdící na zemi či v keřích.
Oproti tomu smíšené nebo dokonce čistě listnaté lesy jsou hlavně na jaře, v době před plným olistěním stromů, plné různých bylin a mají (v závislosti na druhovém složení stromů) zastoupeno více či méně rozvinuté keřové patro. Na bylinách a keřích se vyskytuje ohromné množství hmyzu a dalších bezobratlých a hnízdí zde řada ptáků. Pro mnoho savců jsou navíc byliny a keře zároveň cenným útočištěm, hlavně jako vhodný úkryt. Větší vrstva tlejícího listí, která je zároveň humóznější a drží více vody, je vhodným biotopem pro řadu bezobratlých. Také drobní savci (hlodavci a hmyzožravci) vyhledávají spíše vrchní vrstvu půdy smíšeného než smrkového lesa.
V korunách listnatých stromů je nepoměrně více zástupců nižších skupin živočichů než v koruně smrku. Navíc každý druh stromu hostí jiné druhy hmyzu a v případě smíšených porostů tak zásadně narůstá druhová rozmanitost s každým dalším zastoupeným druhem stromu.
Díky podstatně většímu množství bezobratlých, které se ve smíšených lesích vyskytují, je v nich také více hmyzožravých ptáků. Více ptačích druhů také vyhledává možnost hnízdit na listnatém než na jehličnatém stromu, neboť tvary a uspořádání korun listnatých stromů poskytují oproti korunám smrků více možností tvorby hnízd. I semenožravých ptáků je díky potravní nabídce více v lese smíšeném, který poskytuje i plody keřů a bylin.
Hlavní město Praha dlouhodobě aktivně přistupuje ve svých lesních porostech k podpoře druhové diverzity. Zejména při obnově porostů jsou nové výsadby přizpůsobovány stanovištním podmínkám, nepůvodní a stanovištně nevhodné smrkové a akátové porosty jsou postupně nahrazovány druhově pestrými smíšenými porosty (při výsadbách je používáno až 16 druhů listnáčů a 5 druhů jehličnanů) . „V rámci snahy o vytvoření maximální „nabídky“ co nejširšího spektra vhodných biotopů pro různé druhy organizmů je v lesních porostech část stromů ponechávána k přirozenému zetlení - odumírající a odumřelé dřevo tvoří významný biotop pro řadu specifických druhů hmyzu, zejména brouků.“ doplnil radní Štěpánek.
Úsilí hl.m.Prahy o hospodaření v lesích přírodě blízkým způsobem bylo v nedávné době ohodnoceno prestižním certifikátem mezinárodní organizace Forest Stewardship Council, a to teprve jako čtvrtému lesnímu majetku v rámci celé České republiky.
V Praze 22.5.2007
Za správnost Michal Mikšík / tel. 236 004 402
Mgr. Petr Štěpánek, CSc. – radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí
Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v rámci ekologické politiky města, správy a rozvoje zelených ploch města, tvorby Územního energetického dokumentu. Oblast odpadového hospodářství, oblast cyklostezek, ekologické výchovy a oblast vodohospodářské infrastruktury z hlediska životního prostředí.